O knize: rok / A v tu chvíli uviděl... lyžaře! Zpoza kopce náhle vyskočila dívka v černém svetru a starých džínách a viděl před sebou mraky jako ocelový pták, který se vyděšeně vrhl na stranu. - zvolal Robert. Popadl dalekohled a vrhl se k dalšímu průzoru. Posedlost nezmizela. Nyní se mu podařilo spatřit i tmavou tvář uprchlice, její rty se chvěly zmatením, dehtově zbarvené vlasy měla pevně svázané vzadu na hlavě. Všiml si také jejích „lyží“ - nějakých primitivních struktur vyrobených ze dvou ohnutých tyčí nebo trubek, pokrytých buď fólií, nebo tenkou látkou. S největší pravděpodobností to vůbec nebyly lyže, ale ploutve, protože dívka na nich neklouzala, ale prudce a silně se odrazila, jako potápěč, který se snaží rychle jít do hlubin. Ponořila se do bílých vroucích mraků – a zmizela.